Máme všichni stejný vzorec vděčnosti?

Jako vždy, i včera večer jsem sepisoval tři body do svého Deníku vděčnosti.

Nejprve jsem si na volný list napsal veškeré věci, které se ten den udály a za které jsem byl vděčný… Bodů byla asi desítka, a tak jsem je začal třídit, aby mi zůstala jen trojice. Mám už na to svou strategii, která mi to (jsem docela nerozhodný člověk) dost zjednoduší.

Proč ale vyprávím o svém Deníku vděčnosti?

… všiml jsem si totiž na sobě něčeho zajímavého.

Vítězné body mají většinou společnou vlastnost.

Jsou v mém životě výjimečné.

Když vybírám a nemohu se rozhodnou – vyhraje ten, u kterého je nižší šance, že se zopakuje.

Dobře si uvědomuji, že jsou body, za které bych měl být opravdu vděčný – není přeci válka, nemám hlad a mám kde bydlet, mám úplnou rodinu…

… vděčnější jsem ale za to, co můj život zpestřuje a za to, co už se asi nikdy nezopakuje.

Zajímá mě tedy jediné, jste na tom stejně?


Ať máte být za co vděční

Patrik

Advertisements

7 Comments

    1. Upřímně, nebýt mých výzev, tak jsem nahraný =D … Což mi připomíná, že bych měl dnes něco zjednodušit! xD Na blog jsem koukl… Jsem zvědav, na co blog zaměříš 😉

      Odpovědět

  1. Ajta, záměr „deníku vděčnosti“ jsem u tebe nezaznamenala. A že je být za co vděčná. Zdánlivě obyčejné věci – mít kde žít, mít s kým žit, mít co mě těší a zůstává, že jsem celkem zdravá, mám ještě sestru a bratra, žiju v bezpečné zemi, není válka – je toho dost, co člověk v denním cvrkotu nevnímá, dokud o to nepřijde.
    Ty jmenuješ menší věci, ale ty jsou bližší dennímu životu. Přímo Deník vděčnosti už nepostíhám založit a vést. Ale ty to využiješ, tak jen do toho a vytrvej. Najednou objevíš, jak moc důležité jsou obyčejné věci. Jinde je nemají a kdyby je měli, byli by šťastní a spokojení. Jenže to je to KDYBY. Važme si maličkostí, za které můžeme být vděčni, protože je máme

    Odpovědět

    1. Ano, v Deníku vděčnosti jsou „jen“ denní maličkosti… Ty nejdůležitější věci jsou totiž trvalé 🙂 A to musím mít na paměti a vážit si jich o to víc…

      Odpovědět

  2. To mě láká k experimentu :-)) ráda experimentuju 🙂 Já si nezapisuju, zač jsem vděčná, zatím ne… ale včera jsem zrovna měla dojem, že je minimálně krásné si opravdu uvědomit, když přijde něco, co má pro nás vysokou hodnotu… jako když žíznící konečně ocení i obyčejnou vodu. A nepřeletět to prostě jen tak. Takový deník vděčnosti asi může mít i na takovéhle vnímání svůj vliv, ne??

    Odpovědět

    1. V mém případě ano 🙂 Už jsem si z toho vytvořil takový rituál, kdy si večer před spaním znovu připomenu, jak den probíhal a co mě potěšilo… Většinou se dostanu tak k desítce bodů 🙂

      Odpovědět

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s