Experiment 02: Oddělme slova od jejich významu

Mluvíme dnes a denně. Jsou to tisíce slov. Ať už je vyslovujeme, či vnímáme sluchem, slova se stala naprosto běžnou součástí našich životů 🙂

Jenže… Opravdu slova znamenají to, co si myslíme?

Jak silné je vlastně pouto mezi věcí a jejím názvem?

… právě toto dnes otestujeme 😛


Kolik času potřebujeme? 5 minut

Co budeme potřebovat? Běžnou věc v našem okolí

Jaký má být efekt? Ztráta významu běžných slov


Pro tento experiment je vhodné si najít místo, kde nebudeme rušeni. Zaprvé bychom pro kolemjdoucí byli za blázny, zadruhé by nás rozptylovali… Až tedy takové místo nalezneme, hurá vzít do rukou něco, co je pro nás naprosto běžné…

Něco, co denně používáme a dobře známe.

Může to být list ze stromu, tričko, televize, cokoli. Soustředíme se na danou věc a nahlas vyslovíme její název. A znovu. A znovu a znovu… Po pár sekundách bysme se měli začít cítit divně. Slovo, které používáme běžně, které dobře známe a přijde nám naprosto obyčejné, se během pár sekund stává nejasným. Pokračujte v zírání na předmět a dál opakujte jeho název.

Vnímejte, jak se název vzdaluje svému předmětu 😉 …

Osobně jsem si sedl na zídku na okraji vesnice, udělal si pohodlí a pronesl mě blízké slovo – „kolo“. Stačilo pár sekund a začaly se dít divy. Místo na jízdní kolo jsem začal přemýšlet nad tím, že „ko“ i „lo“ by mohlo být samostatným znakem, jako třeba „ró“ či „pí“… Když jsem se pohledem vrátil ke kolu, myšlenky si nebyly jisté, co to kolo vlastně je… Je kolo to celé, včetně doplňků, nebo bez nich? A bez sedátka by to kolo bylo? A co bez šlapátek? Najednou jsem si nebyl jist, co vlastně slovo „kolo“ vyjadřuje.

Napodruhé jsem si vzal slovo „ponožka“. Po pár vteřinách jsem si uvědomil, že místo podstatného jména mi to přijde spíše jako sloveso… Ponožká se ponožka? A když bych ji ponožkal, to ji jako oblékám?

A co slovo „propiska“? Vždyť se nepropije, ani nepíská a už vůbec není pro Pyska… Opakováním jsem se do toho ještě více zamotal, úplně jsem zapomněl na nějaký pisací předmět. Uvědomil jsem si něco jiného…

Je zázrak, že si rozumíme.

Řeč je něco naprosto fantastického. Vždyť stačí několikrát si slovo zopakovat a svůj význam ztratí. A přesto si rozumíme! Tedy povětšinou… 😀 Občasné nedorozumnění mi už přijde jako naprosto nepatrná daň za to, že spolu můžeme komunikovat 🙂

Sudkulatý rystupije, tujekára tentoryje…

… komunikoval s okolím hrdě „latinsky“ Honza v jedné pohádce. Ti si pochopitelně klepali na čelo. Už jako malého mě tato slova fascinovala a skvěle znázorňují to, že slova jsou nicříkající. Slova jsou jen to, co si pod nimi představujeme…



Článek je pokračováním inspirovaných experimentů, které jsem před rokem hodlal rozjet. Skončilo to tehdy jediným, a to „Voláním svého jména„. Nyní bych se k těmto experimentům rád vrátil…

Svět je totiž nádherný, a to i ve své každodennosti.

Patrik

Advertisements

8 Comments

  1. Priznám sa, že ten prvý experiment som síce prečítala, ale neurobila som ho. Hm, asi to bude preto, lebo svoje meno moc nemusím a mám divné pocity už i z toho, ak ma niekto osloví z môjho okolie, nie ešte aby som ho vyslovovala ja nahlas, sama pre seba, to momentálne asi naozaj nehrozí – hmmm, možno to je nejaká kríza osobnosti? haha, už len pomyslenie na to poteší xD
    Nuž, ale k tejto aktuálnej téme. Tak toto som si všimla už naozaj dávno. Začalo to asi tak, že som sedela v kuchyni a jedla, pričom som zízala na svoju vidličku a zrazu som nechápala, prečo sa to tak vlastne volá. Veď ono by sa to mohlo volať i inak (okej, uvažovala som nad maďarským ekvivalentom tohto slova, ale to je jedno…) Fajn, v podstate vidlička je zdrobnenina vidlice, ale prečo je vidlica, vidlicou? Hmm, proste mi to pripadalo divné, a tak som začala uvažovať i nad inými slovami. Je to ale rozhodne podivný pocit, keď človek nad tým rozmýšľa a zrazu pomenovanie pre neho tak známeho predmetu je také vzdialené, bez významu… V každom prípade je to naozaj zaujímavé, rovnako ako reč samotná – bolo by to ale rovnako zaujímavé keby existoval len jeden jazyk? Hm, neviem, je to trochu divné predstaviť si, že by sme hovorili každý rovnakým jazykom, aj keď asi by sa tento princíp zachoval i tak. Proste po dlhšom „prevracaní“ nejakého slova to človeku bude pripadať vzdialenejšie a stále abstraktnejšie, si myslím.
    Inak zaujímavá vecička, fakt 🙂

    Odpovědět

    1. O to větší výzva by z toho mohla být, volat na sebe jménem, které nemusíš 😛 Těch emocí, co by se začalo v těle rozbíhat! 😀

      Je ale zajímavé, jak se k tomuto experimentu člověk dostane i přirozeně, že by to naznačovalo nepřirozenost jazyka? Kdo ví. S názvy věcí je to jako s čísly. Je přeci jasné, že jednička je menší než dvojka a jejich součet je tři… Ale viděl někdy někdo jedničku? Ano, můžeme si za ni postavit zástupný znak, ale co to vlastně jednička je? Můžeme si akorát odpovědět kolik to je… A tím jemně naznačuji, o čem bude příští výzva 😉

      Odpovědět

  2. A to je zajímavé! Říká se, že když se člověk na jednu věc zaměří, rozpadne se nám pomyslně pod rukama. Která část kola už není kolo? Podobně se rozkládá představa osoby – já 🙂 Ale nikdy mě nenapadlo, že se takhle hravě dá hrát i se slovy a člověk rychle dojde ke stejnému výsledku!

    Odpovědět

    1. Že? Jenže člověk se narozdíl od kola obnovuje… Vždyť regenerací buněk se z nás cirka za deset let stane jiná osoba! 😀 A pak hledejme nějaké „já“… Ale to třeba v některém z příštích experimentů, v knížce je taktéž.

      Odpovědět

      1. No právě. Možná bych měla dál v té analytické meditaci (kdy se Já rozkládá) pokračovat 🙂 Tohle je totiž nejrychlejší cesta k osvobození se od toho, co nás na tomhle světě podmiňuje 🙂 Koho co trápí a kdo co chce, když žádné Já není??? :-)) Párkrát jsem to zažila a mohly se dít tragédie a já byla v klidu a v klidu jsem to vyřešila 🙂 Místo rozbrojů užší vztahy. Jó. Kdyby tohle uměla politika….

        Odpovědět

          1. No jo, všechno má své mouchy :-)) Jak to probíhá? Zjednodušeně řečeno, procházíte tělo a ptáte se, jestli ruka nebo noha či střevo jste Vy. Ale narazila jsem na různé způsoby, jak to dělat.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s